V pátek 16. října vyjel divadelní soubor na soustředění mimo Prahu. V rekreačním středisku u Písku na nás čekala skoro mrazivá atmosféra a to proto, že pan topič zapomněl zatopit. Ještě, že v pokojích byly přímotopy, které vyhřály aspoň pokoje na spaní. Místní jídelnu jsme proměnili v divadelní sál a sestavili kulisy, nachystali světla pro svícení scény a připravili hudební aparaturu. Vše bylo hotovo ve 3 hodiny ráno a připraveno na pernou sobotu a neděli.

V sobotu po snídani ala švédský stůl a horkém čaji či kávě začalo soustředění nejprve cvičeními, které vedl vystudovaný herec Jan Bartoška (v našem divadelním souboru jste ho mohli shlédnout jako Trottera v Pasti na myši) a připravil si pro naše členy zajímavé cvičení, kde nechyběl výraz, pohyb, hlas a také zpěv. Mnozí se dozvěděli sami o sobě zase něco nového, protože účelem těchto cvičení je poznávání jak sebe, tak ostatních, abychom tvořili kompaktní a sehrané těleso, které pak musí působit i na jevišti. Po cvičení již následovala klasická zkouška hry na scéně, včetně všech rekvizit a kulis. Poprvé tak mohli herci prožít příběh klášterního penzionu opravdu na plno, protože z dispozičních důvodů není možné na běžných zkouškách zkoušet s celou scénou a všechen nábytek je jinak standardně nahrazen pouze židlemi a stoly. Pro některé to bylo vysloveně hození ryby do vody a na scéně se cítili jako doma, pro některé to bylo o něco obtížnější, ale nakonec se všichni se scénou poprali v dobrém slova smyslu. Po ukončení zkoušky se večerní program věnoval improvizaci a různým scénkám, kterými jsme se náramně bavili.

V neděli byl obdobný scénář, neboli nejprve rozcvička - cvičení, které bylo tentokrát zaměřeno již na konkrétní postavy ve hře a odpoledne následovala zkouška hry. Udělali jsme velký kus práce. Škoda jen, že jsme nemohli zůstat třeba celý týden. Myslím, že by to nácviku hry velmi pomohlo a zkrátilo čas do uvedení premiéry. Ale vzhledem k tomu, že všichni máme své další povinnosti, zaměstnání a rodiny, museli jsme pomýšlet na cestu zpět. Vyhrazený víkendový čas uplynul jak voda v řece a najednou tu byl konec. Balení a náklad kulis byl poslední tečkou za velmi náročným víkendem.